• Václavské náměstí 792/34 Praha 1

Wiehlův dům

Jednou z obětí německého bombardování během Pražského povstání se stal neorenesanční Wiehlův dům stojící na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice.

V neděli 6. května bylo v Praze na základě předchozího rozkazu Carla von Pücklera-Burghausse, velitele Waffen-SS na území protektorátu, použito vzdušných sil ke zlomení odporu povstalců. Hlavní cíle náletů směřovaly k budově rozhlasu na Vinohradské třídě, na Václavské náměstí (Oběť německého bombardování činžovní dům) a historické jádro pravobřežní Prahy. 

Wiehlův dům, v němž dnes sídlí nakladatelství Academia, byl v důsledku bombardování poškozen a zčásti vyhořel. Jeho obnova proběhla podle návrhu architekta Josefa Havlíčka v letech 1946 až 1947. V rámci obnovy byl rozšířen stávající balkon do náměstí a zřízen balkon nový z boční strany.

V souvislosti s bombardováním Prahy je důležité zmínit hrdinskou postavu Adolfa Chlupa, technika sloužícího na letišti v Hradci Králové, který byl s českými odbojáři ve spojení od roku 1940. V rozhodujících dnech vymontoval důležité součástky, a vyřadil tak z provozu připravené bombardéry Ju 88. Po sabotáži se schovával do konce války u přátel z odboje, avšak jeho hrdinství nebylo bráno v potaz. Sovětská armáda ho jako válečného zajatce poslala na nucené práce do SSSR.

Poničené průčelí Wiehlova domu čp. 792-II na rohu Václavského n. a Vodičkovy ul. krátce po skončení Pražského povstání. Muzeum Prahy, autor Josef Hezoučký.

Poškozený Wiehlův dům na nároží Václavského náměstí a Vodičkovy ulice; květen 1945. Muzeum Prahy, autor neznámý.

Poničený Wiehlův dům čp. 792 na nároží Štěpánské ulice; květen 1945. Muzeum Prahy, autor Václav Klíma.

Wiehlův dům. Restaurování sgrafit poničených v květnu 1945, snímek z roku 1946. Muzeum Prahy, autor Bohumil Střemcha.