• Dlouhá 609/2

Dům U Zlatého slona

Česká národní rada byla ustavena v dubnu roku 1945. V jejím čele stál prof. Albert Pražák, který byl osobou sice respektovanou, ale politicky naivní a nezkušenou. Hlavní slovo měl tak Josef Smrkovský, člen předsednictva reprezentující komunisty. Poněkud zvláštně se jeví složení samotného předsednictva, v němž komunisté měli šest lidí, sociální demokraté osm, zatímco ostatní strany měly pouze po jednom delegátovi.

V prvních dnech se zástupci České národní rady scházeli v místnostech bývalé Občanské záložny Svépomoc v Dlouhé ulici 609/2. Sobotního odpoledne 5. května 1945 byl právě zde vydán rozkaz k zahájení povstání. Tou dobou však již v pražských ulicích probíhaly živelné boje, a to hlavně díky výzvám a volání o pomoc, které mezi Pražany od ranních hodin vysílal Český rozhlas.  

To ostatně dokládá i zpráva Čestmíra Mattuše, který v dopoledních hodinách směřoval právě k Dlouhé ulici: „Během cesty jsem zjistil, že německé nápisy jsou občany zalepovány a při příchodu ke Staroměstskému náměstí jsem viděl, že Pražané vrhají se na jednotlivé německé vojáky, inzultují je, odebírají jim zbraně. Ozývaly se jednotlivé výstřely, a také v Dlouhé třídě došlo k přestřelce, které jsem se zúčastnil. Když jsem přišel do ČNR, zjistil jsem, že rozhlas volal o pomoc a že česká policie a vládní vojsko obsadily budovu Rozhlasu. Bylo konstatováno, že s nastala situace, kdy ČNR musí vystoupit a podchytit rychle se vyvíjející situaci.” (Opis zprávy Dr. Čestmíra Mattuše, VÚA, fond ČNR.)

Nezávisle na České národní radě totiž připravovala povstání také skupina kolem bývalých důstojníků Karla Kutlvašra, Františka Slunečka a Františka Bürgera, kteří zformovali velitelství Alex a velitelství Bartoš. Tato skupina a Česká národní rada o sobě až do vypuknutí Pražského povstání nevěděly.

V průběhu povstání musela Česká národní rada dům U Zlatého slona v důsledku ostřelování opustit a stěhovat se v několikahodinových intervalech (kavárna Vltava, nákladové nádraží na Žižkově, Včela na Tylově náměstí na Vinohradech, Černý pivovar na Vinohradech a poté 7. května na policejní ředitelství do Bartolomějské ulice). 

Dlouhá třída od Staroměstského náměstí, pohled na Paulánský klášter vlevo, vpravo družstevní záložna Svépomoc, během povstání jedno ze sídel České národní rady, nedatováno. Muzeum Prahy, autor snímku Paul.

Poničené domy při ústí Dlouhé třídy do Staroměstského náměstí, zasažené střelbou během Pražského povstání, květen 1945. Muzeum Prahy, autor fotografie Josef Hezoučký. 

Pohled na Staroměstskou radnici z podloubí domu čp. 609-I na rohu Dlouhé třídy. Muzeum Prahy, autor fotografie Karel František Pešák.