• Hybernská 1014/13 Praha 1 - Nové Město

Masarykovo nádraží II

V noci ze 7. na 8. května začaly Masarykovo nádraží obléhat oddíly SS, vybavené těžkou technikou, děly a stíhači tanků. V brzkých ranních hodinách se nádraží a jeho okolí ocitlo pod palbou. Část povstalců začala ustupovat, ale někteří se společně s rodinami civilistů skryli v přilehlých objektech, konkrétně v Lidovém domě a paláci Hybernie.

Po těžkých bojích bylo nádraží německými jednotkami dobyto a silně poškozeno německou palbou z děl a stíhačů tanků. Nacisté dohledali kolem 150 osob v jejich dočasných úkrytech a seřadili je na peronu a u zdí nádražní budovy. Ženy byly od mužů odděleny a postaveny na protější stranu dvorany. Muži byli seřazeni do trojřadu a na místě jich bylo několik v přítomnosti žen zastřeleno. Ze zbylých nacisté libovolně vybrali jednotlivce, které pak hnali směrem k budově pod hradlem č. 2, kde je zastřelili. Dalších 24 mužů bylo stejným způsobem popraveno u nádražní dvorany.

U Masarykova nádraží bylo zavražděno celkem 67 lidí, k nimž patřili nejen povstalci, ale i úředníci, cestující a učni z nádražní restaurace. Poté, co v nádražních prostorách vzplanul požár, se příslušníci SS se zajatci přemístili ke kasárnám Jiřího z Poděbrad a přeživší civilisté se stali součástí výměny zajatců. Památku obětí fašismu připomíná pamětní deska ve vestibulu nádraží. Teror na Masarykově nádraží tak patří k dalším masakrům, které nacisté prováděli během Pražského povstání (Pražačka, Úsobská ulice, Jelení příkop, Lahovický masakr).

Vchod do budovy Hybernského (dnes Masarykova) nádraží z Hybernské ulice, duben – květen 1945. Muzeum Prahy, autor neznámý. 

Část Masarykova nádraží poničeného během Pražského povstání, květen 1945. Muzeum Prahy, autor snímku Bohumil Černý.