- Štefáníkova 257
Vlasovci na levém břehu Vltavy
Jediná vnější podpora, která se pražským povstalcům dostala, přišla ze strany vlasovců, tedy 1. divize Ruské osvobozenecké armády (ROA) vedené gen. Sergejem Buňačenkem, jež do Prahy dorazila se čtyřmi pěšími pluky, tanky a dělostřelectvem. Jednalo se o pěší divizi sestavenou z ruských zajatců a dobrovolníků, kteří během války, ať už dobrovolně nebo z donucení, bojovali na straně nacistů proti Rudé armádě. Nabídkou pomoci si proto mohli zajistit protiněmecké alibi před postupujícími Sověty. 21. dubna 1945 se dostali vlasovci na Děčínsko, odkud se přemístili na Berounsko, kde s nimi navázali kontakty zástupci českého vojenského odboje.
Přestože se v minulosti podíl vlasovců na osvobození Prahy zlehčoval, dnes lze s jistotou konstatovat, že jejich zapojení do bojů ve dnech 6. a 7. května 1945 mělo rozhodující vliv na odražení německého útoku během 7. května, a tedy i na celkový vývoj povstání v dalších dnech.
Díky vlasovcům se podařilo zamezit přílivu některých mimopražských jednotek do Prahy a obsadit pozice na levém břehu, tedy na Petříně, Smíchově a Bílé hoře. Povstalci díky jejich podpoře získali kontrolu i nad ruzyňským letištěm a zamezili tak i dalším útokům německých proudových stihaček na Prahu.
Jejich dalšímu pobytu v Praze nebyli nakloněni komunisté v České národní radě, a tak ještě během večera 7. května začali město opouštět a ustupovat západním směrem, aby předešli konfrontaci s příchozí Rudou armádou.
Vojsko generála Vlasova na křižovatce u Anděla, autor fotografie neznámý, 7. 5. 1945.
Pražané vítají Vlasovce na Arbesově náměstí, foto Karel Jirásek, 7. 5. 1945.
Vlasovci na Smíchově, foto Karel Jirásek, 7. 5. 1945.
Vlasovci na Smíchově, foto Karel Jirásek, 7. 5. 1945.
Skupina Vlasovců na cestě Prahou, momentka ze Smíchova, foto Karel Jirásek, 7. 5. 1945.
